nicht verfügbar
Westböhmische Zweigstelle
Tschechische astronomische Gesellschaft
Die angeforderte Seite existiert leider nicht in der gewünschten Sprache.
(420) Bertholda
Základní údaje o zákrytu - předpověď:
- úkaz nastane 26. srpna 2003 kolem 21h 46m UT
- jasnost zakrývané hvězdy: 8.6 mag
- pokles jasnosti: 5.0 mag
- maximální trvání zákrytu: 11.9 s
Údaje o zakrývané hvězdě:
- označení: TYC 5757-00353-1
- souhvězdí: Vodnář
- pozice hvězdy: RA 20h 54m 47.410s; Dec = -08° 10´ 52.50“
- V mag: 8,6 mag
Údaje o planetce:
- číslo a jméno: (420) Bertholda
- přibližný průměr: 127 km
Údaje o úkazu:
- světový čas a datum geocent. středu úkazu: 26. srpna 2003, 21h 46.2m UT
- přibližná V jasnost planetky: 13.6 mag
- geocentrická paralaxa planetky: 3,410"
- pokles jasnosti během zákrytu: 5.0 mag
- odhad maximálního trvání zákrytu: 11.9 s
- rychlost vlastního pohybu planetky v RA: -1,495s/h
- rychlost vlastního pohybu planetky v Dec: -8.17“/h
- úhlová vzdálenost a fáze Měsíce: 163°, 1%
|
|
Článek o úspěšném pozorování (Zákrytový zpravodaj 9/2003)
Mnozí z vás si jistě vzpomenou na událost, která prakticky přesně před rokem vzrušila téměř celou zákrytářskou Evropu. Jednalo se o zákryt jasné hvězdy planetkou (345) Tercidina 17. září 2002. Podle výsledků, které uveřejnil na svých www stránkách Eric Frappa byly následně soustředěny výsledky čítající 75 tětiv z čehož 66 časů bylo absolutních a v 9 případech se jednalo pouze o udání trvání zákrytu. Tercidina se tak stala bezkonkurenčně nejlépe pozorovanou „evropskou“ planetkou a zdálo se, že přiblížit se znovu takovémuto výkonu bude značně obtížné.
Avšak již v červenci a poté ještě intenzivněji v průběhu srpna se letos začalo hovořit o zákrytu hvězdy TYC 5757-00353-1 (8,6 mag) planetkou (420) Bertholda 26. srpna 2003 večer. Pás stínu, široký téměř 200 km, se postupně jednotlivými zpřesněními ze středozemí (nominální předpověď) přesunul zprvu na německo-českou hranici a pak po drobných krůčcích přešel na jih, aby procházel od severovýchodu k jihozápadu prakticky celé Čechy (upřesnění S. Prestona).
Evropa tento úkaz ani v nejmenším nepodcenila a přípravy dostaly nebývalé obrátky již se značným předstihem. Úkazu se věnoval především Oliver Kloes z Německa, který vyzval prostřednictvím internetové konference Planoccult zájemce o pozorování, aby mu s předstihem poskytli data o svých pozorovacích stanovištích a dostupné technice a snažil se o koordinaci nadcházejících měření s ohledem na co nejrovnoměrnější rozmístění pozorovatelů v pásu zákrytu.
Jak se ukázalo později byla tato snaha v určitém ohledu užitečná i kontraproduktivní zároveň. Problém se totiž ukázal být ve skutečnosti, že planetky nás stále ještě neposlouchají tak, jak bychom si všichni přáli. Předpověď Jana Mánka, podle níž se řídila většina pozorovatelů, se totiž ukázala být vůči reálné stopě mírně posunutá k severu. Předpověď S. Prestona (USA) se realitě sice blížila více, ale přišla relativně pozdě a především nebyla jí věnována taková pozornost. Právě to vedlo ke skutečnosti, že severní část planetky je v porovnání s jižním okrajem tětivami pokryta velice hustě a na jihu měření chybí. O tom, jak ošidné je plánování planetkového zákrytu mimo jiné velice výmluvně vypovídá skutečnost, že i Oliver Kloes, který věnoval přípravě pozorování úkazu tolik času, nakonec zůstal těsně mimo na sever od pásu stínu vrhaného na zemský povrch planetkou.
Přesto je již nyní, na přelomu srpna a září, známo více než 60 pozitivních měření (bohužel přibližně stejný počet je i negativních pokusů) a naše znalosti o rozměrech a tvaru planetky Bertholda jsou velice zajímavé a přesvědčivé.
Na připojených obrázcích naleznete rozmístění pozorovatelů v západní a střední Evropě. Jak je zřejmé z informací, které se sešly prakticky z celé Evropy, přálo úkazu i počasí. Oblačnost znemožnila získat údaje o zákrytu pozorovatelům jen ve středním Polsku, na okraji pásu v centrálním Německu a v západní polovině Francie.
Pojďme se nyní detailněji podívat na získaná měření. Na pozitivních pozorováních se podílelo (podle informací soustředěných na samém začátku září a tím pádem s největší pravděpodobností stále ještě neúplných) téměř 70 pozorovatelů ze šesti států. Z Polska pochází 6 pozitivních hlášení, na Českou republiku připadá hned 28 úspěšných měření časů, což je v tomto případě nejpočetnější skupina. Také v Německu (9), ve Švýcarsku (6) a ve Francii (16) byli zákrytáři úspěšní. Pozitivní měření konečně přišlo i ze 3 stanic v Portugalsku.
Bohužel vysoký počet byl i neúspěšných pozorovatelů (cca 50), kteří se nevešli do pásu stínu procházejícího výše jmenovanými státy nebo sledovali úkaz ze Slovenska, Rakouska, Itálie, Holandska, Belgie či Španělska (cca 50) a několik, i přes přízeň počasí, bylo takových, kterým na správném místě znemožnily měření mraky či technické problémy (cca 5).
V současné době jsou samozřejmě již zpracovávány i předběžné výsledky takto mimořádně vysokého počtu úspěšných pozorování. Velice dobrou představu o rozložení pozorovatelů, ale i o rozměrech a tvaru profilu planetky nám dá připojený obrázek dosud všech dostupných tětiv, který zveřejnil na svých www stránkách E. Frappa.
Zákryt hvězdy planetkou Bertholda se tedy postavil po bok loňské Tercidiny. V každém případě však lze hovořit o dalším významném pozorovatelském úspěchu, který jistě dodá chuť do následujících sledování nejen zúčastněným, ale i řadě dalších nových pozorovatelů. Je velice příjemné mít možnost konstatovat, že v této zajímavé oblasti měření časů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy se naši pozorovatelé neztratili.
Úspěšní pozorovatelé úkazu
Martin Adamovsky, Michal Bareš, Zdeněk Brichta, Marek Česal, Karel Halíř, Lumír Honzík, Josef Jíra, David Lavička, Vladimíra Lukešová, Jiří Polák, Michal Rottenborn, Ondřej Trnka
|
Nominální předpověď | |
| Autor snímku: Odkaz: |
|
Nominální předpověď | |
| Autor snímku: Odkaz: |
|
Vyhledávací mapka zakrývané hvězdy | |
| Autor snímku: Odkaz: |
|
Vyhledávací mapka zakrývané hvězdy | |
| Autor snímku: Odkaz: |
|
Vyhledávací mapka zakrývané hvězdy | |
| Autor snímku: Odkaz: |
|
Vyhledávací mapka zakrývané hvězdy | |
| Autor snímku: Odkaz: |
|
Výsledek zpracovaný Ericem Frappou | |
| Autor snímku: Eric Frappa Odkaz: http://www.euraster.net/results/2003/20030826-Bertholda-cbf2.gif |
|
Výsledek zpracovaný Ericem Frappou | |
| Autor snímku: Eric Frappa Odkaz: http://www.euraster.net/results/2003/20030826-Bertholda-co.gif |
|
Výsledek zpracovaný Ericem Frappou | |
| Autor snímku: Eric Frappa Odkaz: http://www.euraster.net/results/2003/20030826-Bertholda-cbf.gif |
|
Výsledek zpracovaný Karlem Halířem Výsledný tvar planetky spočítaný z dat od sedumadvaceti českých pozorovatelů. | |
| Autor snímku: Karel Halíř Zpracováno v programu: Excel |
|
Rozestavení pozorovatelů ve střední Evropě | |
| Autor snímku: Eric Frappa Odkaz: http://www.euraster.net/results/2003/20030826-Bertholda-pm2.gif |
|
Rozestavení pozorovatelů v západní Evropě | |
| Autor snímku: Eric Frappa Kosmická sonda: http://www.euraster.net/results/2003/20030826-Bertholda-pm1.gif |
|
Rozestavení pozorovatelů | |
| Autor snímku: Karel Halíř Zpracováno v programu: |
|
Rozestavení pozorovatelů Jupitera jednou za 43 hodin oběhne jeho měsíc Io, 500 000 km nad vrcholky jeho pásových mraků. | |
| Autor snímku: Karel Halíř Zpracováno v programu: |
|
Meteorologická situace | |
| Autor snímku: Odkaz: |
Autor: Karel Halíř, Josef Jíra, Rostislav Medlín
Last Update: 28. 5. 2008
