Západočeská pobočka
Astronomické fotografie členů a příznivců Západočeské pobočky
Nadoblačné blesky
"Červení elfové" jsou neuvěřitelně vzácným a ohromujícím jevem v atmosféře, který nás fascinuje svou krásou a záhadností. Tento atmosférický elektrický jev se odehrává ve výškách nad bouřkovými oblaky a nabízí nám... | ||
Mlhovina VdB130
Červnový snímek Petera Juristy z kalendáře Astrofoto 2023 zachycuje reflexní mlhovinu VdB130 v souhvězdí Labutě a nalezneme ji v centrální části, přibližně 1,5° jihozápadně od hvězdy Sadr, která tvoří hruď Labutě.... | ||
Kulová hvězdokupa M13 v souvězdí Herkula
Kulová hvězdokupa M13 též známá pod katalogovým označením NGC 6205 v souhvězdí Herkula patří k nejjasnějším objektům severní hvězdné oblohy a díky své jasnosti je jedním z nejvyhledávanějších deep-sky objektů letní... | ||
Slunce nad Špicberky
Obrázek úplného zatmění Slunce nad Špicberky je čtvrtým snímkem našeho astronomického kalendáře Astrofoto2023. Tato úchvatná fotografie od Miloslava Druckmüllera a Petera Aniola zachycuje jeden z nejfantastičtějších astronomických... | ||
Měsíc v úplňku
Březnový snímek kalendáře ASTROFOTO 2023 Jakuba Liedera zobrazuje krásu měsíčního úplňku tak, jak ho autor zachytil v dubnu roku 2022 za pomoci dalekohledu Celestron Nexstar Evo 9.25 a barevné CCD kamery ZWO ASI 2600MC.... | ||
Rozeta
Únorový snímek mlhoviny „Rozeta“ (angl. Rosette) od Ondřeje Podluckého z astronomického kalendáře ASTROFOTO 2023 zachycuje jednu z nejznámějších emisních mlhovin zimní oblohy známou též pod katalogovým číslem NGC 2237.... | ||
Klenby
Lednový snímek „Klenby“ z nového astronomického kalendáře ASTROFOTO 2023 od Lukáše Veselého zachycuje krásu zimní oblohy na ostrově La Palma. Snímek zobrazuje několik jasných oblouků, které se klenou nad kalderou vulkánu... | ||
Búrka
Při pohledu na fotografii Andreje Slávika „Búrka“ musí zaplesat nejen srdce meteorologického nadšence. Snímek postupující bouře fotografoval autor v srpnu roku 2017 nad obcí Rosina nedaleko Žiliny. Bouře se projevovala... | ||
Pickeringův trojúhelník
Srpnový snímek z kalendáře ASTROFOTO 2021 Libora Šmída zobrazuje část Řasové mlhoviny, kterou objevil 5. září roku 1784 William Herschel. Ten také tuto velmi rozsáhlou mlhovinu, pozůstatek po výbuchu supernovy z doby... | ||
Noční svítící oblaka
Fotografie Tomáše Zábranského z Manětínské oblasti tmavé oblohy představuje nevšední meteorologický jev, který můžeme pozorovat především v letních měsících. Tento zvláštní typ oblačnosti je znám pod názvem noční svítící... | ||
Galaxie NGC4565
Fotografie galaxie NGC 4565 Martina Myslivce z kalendáře ASTROFOTO 2021 představuje velmi krásnou spirální galaxii, kterou nalezneme v souhvězdí Vlasů Bereniky. Při detailnějším pohledu na fotografii se nám naskýtá možnost... | ||
Antares Region (NGC6121, NGC6144, IC4603-IC4606, Ced130, B42)
Květnový snímek kalendáře ASTROFOTO 2021 Pavla Pecha zobrazuje rozsáhlou oblast u nejjasnější hvězdy souhvězdí Štíra, kterou všichni astronomové znají pod jménem Antares α Scorpii (na fotografii zachycená v pravém... | ||
Modrá koňská hlava
Březnový snímek z kalendáře ASTROFOTO 2021 Pavla Pecha zobrazuje soubor nádherných mlhovin v souhvězdí Štíra nacházející se nedaleko roviny naší Galaxie. Tato kompozice mlhovin svým tvarem připomíná hlavu koně a díky... | ||
Slunce v čáře H-alfa
Únorový snímek z kalendáře ASTROFOTO 2021 Matúše Motla zobrazuje sluneční chromosféru, která je pro běžného pozorovatele prakticky nedostupná a vynikne pouze za použití speciálních filtrů nebo dalekohledů specifické... | ||
Polární záře nad Lofoty
Fotografie „Polární záře nad Lofoty“ Václava Uhlíře je úvodním snímkem astronomického kalendáře ASTROFOTO 2021, který obsahuje ještě dalších 11 snímků českých a slovenských astrofotografů. Na základě vašich e-mailů... | ||
C/2020 F3 (NEOWISE)
C/2020 F3 (NEOWISE) je dlouhoperiodická kometa, kterou jsme mohli v průběhu léta tohoto roku pozorovat i neozbrojeným okem. Samotnou kometu objevil infračervený kosmický dalekohled WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer)... | ||
Spirální galaxie M101
Na měsíc duben jsme do kalendáře ASTROFOTO 2021 vybrali velkou spirální galaxii M101 v souhvězdí Velká medvědice od Libora Šmída, pořízenou v Manětínské oblasti tmavé oblohy. Tato krásná galaxie s úhlovým rozměrem 28,5'... | ||
Rozpadající se kometa C/2019 Y4 (ATLAS)
Za objevem komety C/2019 Y4 (ATLAS) z 28. prosince 2019 stojí robotický systém ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) na Havajských ostrovech. Jedná se o systém včasného varování, zaměřující se na detekci... | ||
Hlava Štíra (M4, Antares, Rho Ophiuchi)
Fotografovanou oblast nalezneme v souhvězdí Štíra, které je jedním z nekrásnějších a nejvýraznějších souhvězdí noční oblohy, přestože je jižní část souhvězdí v našich zeměpisných šířkách prakticky nepozorovatelná. Krásu... | ||
Trio Leo
Jarní obloha z našich končin poskytuje neuvěřitelné výhledy do nejzazších koutů vesmíru. Slavnou trojici ve Lvu (Leo Triplet) tvoří tři majestátní galaxie, které se nacházejí v jednom zorném poli. Jednotlivě se označují... | ||
Koště čarodějnice
Tento západní detail Řasové mlhoviny najdeme pod katalogovým číslem NGC 6960 a nazývá se dle anglického originálu "Koště čarodějnice". Snímek je pořízen přes úzkopásmové filtry ve spektrálních čarách OIII (modrozelená... | ||
Derecho
O tomto jevu se ještě před 15 lety tvrdilo, že je mimo USA velmi výjimečný. Výzkum z posledních let ale naznačuje, že i v Evropě se nyní vyskytuje velmi často. Španělské slovo "derecho“ znamená "přímo vpřed" a jedná se... | ||
Špagetová mlhovina
Na hranicích souhvězdí Vozky a Býka nalezneme spletitou strukturu filamentů, které tvoří zbytek po výbuchu supernovy v Mléčné dráze. Tento objekt pod katalogovým číslem Simeis 147 byl objeven v roce 1952 na krymské Astrophysical... | ||
Vírová galaxie M51
Jednu z nejkrásnějších spirálních galaxií objevil Charles Messier 13. října 1773 a ve svém katalogu ji označil jako objekt katalogového čísla M51. K jejímu objevu přispělo pozorování komety, která se neházela v její... | ||
NGC1333 widefield, vdB12, vdB13, vdB16, Barnard 202-206
Bájné souhvězdí Persea, jež můžeme pozorovat na severní obloze je pro většinu lidí spojené se „Slzami sv. Vavřince“, které jsou jako Perseidy nejznámějším meteorickým rojem. Souhvězdím také prochází rovina Mléčné dráhy,... | ||
Kočičí oko NGC 6543
Planetární mlhovina Kočičí oko, kterou objevil v souhvězdí Draka William Herschel (rok objevu 1786), patří k těm nejprostudovanějším planetárním mlhovinám severní oblohy. Mlhovina se díky práci amatérského astronoma... | ||
Lovejoy u mlhoviny "Malá činka"
Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) na začátku roku 2015 překonala hranici viditelnosti pouhým okem a stala se tak cílem mnoha astronomických fotografů. Kometa s jasností 14,8 magnitudy byla objevena australským amatérským astronomem... | ||
Rojení astronomů
Každý, kdo se kdy pokoušel poprvé fotografovat delší expozicí, byl vždy uchvácen efektními fotografiemi, které je možné tímto způsobem vytvořit. Ať už se jedná o snímky zurčící bystřiny či vodopádu připomínajícího proud... | ||
Plejády M45
Alyone, Merope, Maia, Electra, Sterope, Taygeta a Celaeno. To je název sedmi nejvýraznějších hvězd, které ale většina z nás zná spíše pod hezkým názvem Plejády nebo také Kuřátka. Kuřátka nalezneme v souhvězdí Býka na... | ||
Březen, měsíc konjunkcí
Přiblížení planet na naší obloze vždy vyvolávala zájem lidí. Díky velkému jasu planet pozorovatelná i na potemnělé večerní obloze přinášejí nezvyklý pohled, vymykající se běžným zkušenostem. Není pak divu, že se z jejich... | ||
Orion - Flame (NGC2024), Horsehead (IC434), Great Nebula (M42)
Snímek byl pořízen v lednu 2014 na Tenerife, jednom z ostrovů Kanárského souostroví, který je znám nejen jako ráj pro turisty a milovníky moře, ale i pro astrofotografy. Jeho celková expoziční doba dosahuje více jak... | ||
Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy)
Jako o vánočním překvapení C/2014 Q2 (Lovejoy), tak můžeme hovořit o kometě, která překonala hranici viditelnosti pouhým okem. Kometa byla objevena 17. srpna 2014 australským amatérským astronomem Terrym Lovejoyem s... | ||
Simeis 147
Fotografie Libora Šmída zachycuje krásnou mlhovinu známou pod označením Simeis 147, kterou někteří astronomové pojmenovali jako špagetová mlhovina. Mlhovina je pozůstatkem výbuchu supernovy na hranicích souhvězdí Býka.... | ||
Jupiter
Jupiter je největší planetou sluneční soustavy a patří do skupiny plynných obrů. Jeho hmotnost je přibližně jednou tisícinou hmotnosti Slunce. Díky svým rozměrům je Jupiter na noční obloze lehce pozorovatelný i pouhým... | ||
Kometa C/2013 R1 (Lovejoy)
Kometa Lovejoy podobně jako všechny komety nese jméno po svém objeviteli Terry Lovejoovi, známém australském astronomovi a hledači komet. Terry Lovejoy objevil svoji již čtvrtou kometu 7. září roku 2013. Zajímavostí objevu... | ||
Řasové mlhoviny
Nejmohutnějším vesmírným výbuchem, který ve vesmíru známe je výbuch supernovy. Stará a velmi hmotná hvězda exploduje, přičemž za několik týdnů vyzáří tolik světla, jako mnoho milionů hvězd za celý rok.
V naší galaxii... | ||
Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS)
Kometa PanSTARRS byla objevena 6. června 2011 jako objekt devatenácté magnitudy dalekohledem PanSTARRS s průměrem zrcadla 1,8m, který je umístěný na jednom z havajských ostrovů. Dlouho očekávaná kometa byla velmi dobře... | ||
NLC
Historie pozorování tohoto přírodního úkazu není tak dlouhá. První dochované pozorování se datuje z roku 1885, kdy se také rozběhl program na sledování NLC oblaků. Podstata vzniku tohoto druhu oblaků je spojena s drobnými... | ||
IC 1805
Mlhovinu s označením IC 1805, kterou si můžete prohlédnout na přiložené fotografii, naleznete v souhvězdí Kasiopeji. Jedná se o krásný útvar složený ze směsi zářícího mezihvězdného plynu a tmavých prachových mračen. Tvar... | ||
Mlhovina Iris NGC 7023
Mlhovina Iris nebo česky Kosatec (NGC 7023) je velmi mladou mlhovinou v souhvězdí Kefea. Modrá barva mlhoviny je způsobena rozptýleným světlem hvězdy na prachových částicích. V okolí lze nalézt i temné, neosvícené části... | ||
Halové jevy
Halové jevy jsou optickými úkazy v atmosféře, které můžeme pozorovat kolem Měsíce a Slunce. Často se objevují ve formě světlých a barevných skvrn, oblouků či kružnic. Princip vzniku takových jevů souvisí s přítomností... | ||
Perseida
„Slzy svatého Vavřince“ jsou lidovým označením pro meteorický roj Perseid, jehož aktivita vrcholí mezi 11. a 13. srpnem. Jedná se o nejznámější meteorický roj, který můžeme v průběhu kalendářního roku pozorovat. Popularitu... | ||
Bouřka
Fotografie zachycuje bouřku, která se přehnala přes Rokycany 6. 6. 2011 ve večerních hodinách. Snímek vznikl jako výběr 21 expozic, které byly následně složené do jednoho snímku. Bohužel bouřka, která byla fotografovaná,... | ||
Galaxie M81 a M82
M81 a M82 je dvojce galaxií v souhvězdí Velké medvědice a nalezneme je přibližně 10 stupňů od hvězdy Dubhe ve "Velkém vozu". Galaxie jsou od sebe úhlově vzdálené pouhých 31 obloukových minut. Díky této vzdálenosti se... | ||
M97 - Soví mlhovina
Planetární mlhoviny zařazené do Messierova katalogu jsou fotografy považovány za velmi lákavé objekty, ačkoliv jejich úhlový rozměr na obloze je velmi malý. Jejich popularita pramení zejména z jejich tvaru, který nám... | ||
Blesk
Mezi objekty a jevy, které astronomové rádi fotografují, patří i atmosférický jev jakým je bouřka a její světelné projevy - blesky. Blesk je přírodní elektrostatický výboj provázený emisí světla. Velikost proudu v běžném... | ||
Jižní koruna
Na jižní obloze se rozkládá nenápadné souhvězdí Jižní koruna (CoronaAustralis). Fotografováním tohoto souhvězdí odhalíme reflexní mlhovinu NGC 6727. Mračno kosmického mraku zastiňuje zářící hvězdy, které zbarvují prach... | ||
Mlhovina Racek IC 2177
Velká slabá emisní mlhovina IC 2177 o úhlovém průměru 2° připomíná tvarem letícího racka. Mlhovina se nachází na rozhraní souhvězdí Jednorožce a Velkého Psa severozápadně od nejjasnější hvězdy noční oblohy Siria. Hlavu... | ||
Spektrum Jupiteru
Spektroskopie je nejdůležitější astrofyzikální metoda, která nám umožňuje získat největší množství informací o astronomických objektech a nejen o nich. Například u hvězd je možné ze spektra určit nejen jejich teplotu,... | ||
Přechod Merkuru před Sluncem
Rok 2003 byl velmi bohatý na zajímavé astronomické úkazy. Jedním z nejzajímavějších a možná i nejvzácnějších květnových úkazů roku 2003 se stal přechod Merkuru přes sluneční kotouč. Samotného pozorování jsem se účastnil... | ||
Úplné zatmění Slunce 2006 a protuberance při T2
Jednou z možností jak fotografovat protuberance je úplné zatmění Slunce, kdy je úhlový průměr slunečního kotouče menší než úhlový průměr Měsíce. Fotografie byla pořízena v Turecku v roce 2006 těsně po kontaktu T2. Autor... | ||
Chromosféra Slunce
Chromosféra tvoří úzkou vrstvu sluneční atmosféry mezi fotosférou a korónou. Samotné pozorování chromosféry je značně problematické a pouhým okem prakticky nemožné. Chromosféru můžeme pozorovat jedině za použití speciálních... | ||
Kometa Hale-Bopp a Severní Amerika
Jedním z nejúžasnějších astronomických událostí je bezesporu příchod jasné komety. Objevení tak jasné komety, jako byla Halle-Bopp v roce 1997 je velmi ojedinělé a často se vyskytne v průběhu lidského života jen několikrát.... | ||
Hlava čarodějnice IC2118
IC 2118 představuje velmi slabou reflexní mlhovinu v souhvězdí Eridanus, která svým tvarem může připomínat hlavu čarodějnice. Ve skutečnosti se jedná o plynný oblak ve vzdálenosti 900 světelných let, který září především... | ||
Zatmění Měsíce
Krásný a nevšední obrázek průběhu zatmění Měsíce pořídil Jakub Toman v Plzni na Sylvánu při veřejném pozorování. Měsíc byl jen několik málo stupňů nad východním obzorem, díky čemuž si mohl dovolit vyfotografovat Měsíc... | ||
Startrails nad hvězdárnou
Startrails (hvězdná dráha) je jedna z nejjednodušších astrofotografických technik fotografování noční oblohy. K fotografování potřebujete fotoaparát s širokoúhlým objektivem, drátěnou spoušť a fotografický stativ. V... | ||
Mlhovina IC405 a IC410
Na snímku jsou dvě jasně patrné mlhoviny ze souhvězdí Vozky, které leží v oblasti Mléčné dráhy. Difuzní mlhovina IC 405 (vpravo) a IC 410 v levé části obrazu.
Technické parametry:
Autor:Vladana Šmídová
Místo:Farská... | ||
Kometa C/2009 P1 Garradd u kulové hvězdokupy M15
Kometa C/2009 P1 Garradd byla objevena 13. srpna 2009 na observatoři Siding Spring v Austrálii. Tu noc ji její objevitel G.J. Garradd detekoval jako 17,5 magnitudový obláček na čtyřech snímcích exponovaných 0,5 m Schmidtovou... | ||
Orionův pás
Orionův pás tvoří trojice jasných hvězd. Alnilam (prostřední hvězda pásu) je modrý veleobr chystající se za další milión let zakončit svoji životní pouť jako supernova, Alnitak (nalevo od něj), jenž je ve skutečnosti... | ||
Mezinárodní stanice ISS a raketoplán Atlantis
Snímek zachycuje přelet mezinárodní kosmické stanice ISS s raketoplánem Atlantis po plzeňské obloze. Dalekohled byl ručně naváděn a za pomoci fotoaparátu Canon pořídil sekvenci obrázků, z nichž byla pořízena tato úžasná... | ||
Planetární mlhovina NGC 2392 – Eskymák
Planetární mlhovina NGC 2392 se nachází v souhvězdí Blíženců a v roce 1787 ji objevil anglický astronom William Herschel. Jelikož svým tvarem připomíná lidskou tvář s kožešinou, dostala mlhovina jméno Eskymák. Mlhovina... | ||
Mlhovina NGC7822
Snímek zachycuje dvě slabé emisní mlhoviny severní oblohy v souhvězdí Kefea a to mlhovinu s označením Cederbald 214 (na snímku dole) a mlhovinu NGC 7822 (na snímku nahoře). Zatímco emisní mlhovina NGC 7822 je charakteristická... | ||
Úplné zatmění Měsíce
Přiložená fotografie zachycuje mozaiku osmi snímků pořízených v průběhu úplné fáze zatmění Měsíce. Fotografie byly pořízené při soumraku, kdy se Měsíc nacházel ještě nad východním obzorem a zaznamenává změnu vzhledu... | ||
Zákryt Saturnu Měsícem
Zákryt Saturnu Měsícem je poměrně vzácný a velmi krásný úkaz. Proto mne velmi příjemně překvapilo, že 3. listopadu 2001 bylo jasno a mohl jsem tento zákryt pozorovat. Pomocí dalekohledu Newton 355/1600 mm jsem pořídil... | ||
Startrails
Startrails (hvězdná dráha) je jedna z nejjednodušších astrofotografických technik fotografování noční oblohy. K fotografování potřebujete fotoaparát s širokoúhlým objektivem, drátěnou spoušť a fotografický stativ. V... | ||
Úplné zatmění Slunce
Úplné zatmění Slunce patří určitě mezi nejkrásnější astronomické úkazy. V srpnu 1999 bylo možno tento vzácný úkaz pozorovat v Evropě. Předpověď počasí však byla značně nejistá a poměrně nepříznivá a tak jsem se nakonec... | ||
Mlhovina NGC7822 Cederbald 214
Snímek zachycuje dvě slabé emisní mlhoviny severní oblohy v souhvězdí Kefea a to mlhovinu s označením Cederbald 214 (na snímku dole) a mlhovinu NGC 7822 (na snímku nahoře). Zatímco emisní mlhovina NGC 7822 je charakteristická... | ||
Měsíc a Saturn
Měsíc, který pozorujeme na naší obloze, se pohybuje rozdílnou rychlostí než samotné hvězdné pozadí. Díky tomuto jevu dochází k zákrytu hvězd, které leží v jeho dráze pohybu. Samotné zákryty hvězd Měsícem nejsou tak nápadným... | ||
Mlhovina IC 1396
IC1396 je rozsáhlý komplex, který tvoří otevřená hvězdokupa obklopená mlhovinou o průměru cca 3 stupně. Plošná jasnost mlhoviny je však velmi malá a tak je vizuálně téměř nepozorovatelná. Zajímavostí této mlhoviny je... | ||
Mlhovina Srdce - IC 1805
Jedním z typických příkladů emisních mlhovin je mlhovina IC 1805 nacházející se ve východní části souhvězdí Kasiopeja. Tato mlhovina o úhlovém průměru 2,5° obklopuje řídkou otevřenou hvězdokupu. Vpravo nahoře na ní... | ||
M13 kulová hvězdokupa v Herkulovi
Kulová hvězdokupa M13 patří k nejznámějším hvězdokupám, které můžeme za dobrých pozorovacích podmínek sledovat jako mlhavý obláček i pouhým okem. Samotnou hvězdokupu objevil Edmond Halley už v roce 1714 a v roce 1764... | ||
Koňská hlava IC 434
Koňská hlava patří mezi nejznámější temné mlhoviny, které můžeme pozorovat na zimní obloze. Samotná mlhovina je součástí souhvězdí Orion a nachází se v těsné blízkosti hvězdy Alnitak (ζ Ori), která tvoří pás Oriona.... | ||
Přelet ISS přes Slunce
Na 12.9.2010 byl programem CalSKY předpovězen přelet Mezinárodní kosmické stanice přes Slunce. Vzdálenost osy stínu procházela jen 190 m od budovy H+P, což při šířce pásu 7.08 km bylo prakticky na středu. Proto jsme... | ||
Sluneční skvrna NOAA0953
Jedním z nevýznamnějších projevů sluneční aktivity jsou sluneční skvrny, které můžeme pozorovat ve fotosféře Slunce. Teplota slunečních skvrn je o více než 1000 K nižší než je teplota okolní fotosféry 5800 K. Na první... | ||
Mlhovina Kalifornie NGC1499
Mlhovinu Kalifornii s katalogovým číslem NGC1499 objevil americký astronom E. E. Barnard v roce 1884 a naleznete ji v souhvězdí Persea. Pojmenována je podle amerického státu Kalifornie, neboť jeho obrysy připomíná.... | ||
M8 - Laguna
Fotografie zachycuje emisní mlhovinu Laguna, která nese označení dle Messierova katalogu M8. Mlhovinu naleznete v souhvězdí Střelce v místě, kudy prochází Mléčná dráha. Za ideálních podmínek ji lze pozorovat i pouhým... | ||
Jupiter
Fotografie zachycuje planetu Jupiter. Jedná se o jeden z prvních snímků, získaných pomocí kamery G1-300 a vznikl v průběhu letošní "Expedice", kterou pořádala Hvězdárna a planetárium Plzeň v Bažantnici. Snímek vznikl... | ||
Bublinka NGC 7635
Na přiložené fotografii můžete spatřit celou řadu deep sky objektů, které patří do souhvězdí Kasiopeja, od rozsáhlých emisních mlhovin až po hvězdokupu M52. Asi nejzajímavějším objektem na této fotografii je mlhovina... | ||
Mlhoviny IC405 a IC410
Obě mlhoviny leží v Mléčné dráze, v souhvězdí Vozky. Difuzní mlhovina IC 405 (vpravo) je tvořena především červenou emisní mlhovinou. V nejjasnější části je však překryta namodralou reflexní mlhovinou, čímž vzniká zajímavý... | ||
Venuše a Měsíc
Fotografie zachycuje Měsíc a planetu Venuši nad celooblohovou kamerou a byla pořízena nejjednodušší metodu astronomické fotografie. Na pořízení tak jednoduchého snímku stačí základní vybavení, jako je jednooká zrcadlovka... | ||
M101
Fotografie zachycuje velmi pěknou spirální galaxie M101, kterou naleznete v souhvězdí Velká Medvědice. Svým úhlovým rozměrem 28,5' x 28,3' a hvězdné velikosti +7,90 mag nepatří mezi příliš atraktivní objekty k pozorování... | ||
Noční svítící oblaka
Historie pozorování tohoto přírodního úkazu není až tak stará. První dochované pozorování se datuje z roku 1885, kdy se také rozběhl program na jejich sledování. Podstata vzniku tohoto druhu oblaků je nejspíše spojena... | ||
Kometa Ikeya-Zhang
Kometa C/2002 C1 (Ikeya-Zhang) zdobila oblohu na jaře roku 2002. Největší jasnosti dosáhla v březnu, kdy byla dobře viditelná i bez dalekohledu. V té době však byla pozorovatelná pouze večer, nízko nad přesvíceným severozápadním... | ||
Souhvězdí Labuť a Lyra
Souhvězdí Labutě a Lyry patří do skupiny velmi výrazných souhvězdí, které jsou nejlépe viditelné v letních měsících a začátkem podzimu po celou noc. Labuť je typické letní souhvězdí znázorňující labuť letící Mléčnou... | ||
M27 - Činka
Po téměř padesáti letech došlo na Hvězdárně v Rokycanech k výměně dalekohledu v místní kopuli. Jedním z prvních pokusných snímků pořízených pomocí tohoto nového zrcadlového dalekohledu systému Dall-Kirgham 20” (508/3454mm),... | ||
Světelné znečištění
Snímek zachycující smog a světelné znečištění vznikl 29. 12. 2008 ve večerních hodinách. Fotografie je ve skutečnosti složenina devadesáti 30ti sekundových expozic focených digitální zrcadlovkou Canon EOS 20D na obyčejném... | ||
Kometa Hale-Bopp
Jedním z nejúžasnějších astronomických událostí je bezesporu příchod jasné komety. Avšak objevení tak jasné komety jako byla Halle-Bopp v roce 1997 je velmi ojedinělé a často se tak jasná kometa vyskytne v průběhu lidského... | ||
Kometa Holmes a Kalifornie
Ač to na první pohled není zřejmé, na noční obloze můžeme každou noc pozorovat desítky komet. Většina z nich jsou však natolik slabé objekty, že je možné je detekovat jen prostřednictvím velkých dalekohledů opatřených... | ||
Mlhoviny Koňská hlava a Plamínek
Mlhoviny v okolí hvězdy Alnitak, levé hvězdy Orionova pásu. Vlevo od hvězdy je jasnější difuzní emisní mlhovina NGC 2024 - Plamínek o úhlovém průměru 25'. Pod hvězdou je slabší protáhlá difuzní emisní mlhovina IC 434,... | ||
Protuberance na Slunci
Výrazná skupina protuberancí se objevila nad okrajem slunečního disku ve středu 3. března 2010. Při pohledu do chromosférického dalekohledu zcela dominovala, jelikož dalších protuberancí bylo okolo Slunce poskromnu.... | ||
Měsíc v úplňku
Období, kdy je Měsíc ve fázi okolo úplňku, zaregistruje asi každý člověk. Je totiž viditelný téměř po celou noc a svým světlem často brání lidem v klidném spánku. Není se čemu divit. Úplňkový Měsíc je po Slunci druhým... | ||
Kometa 17P / Holmes
Kometu nesoucí označení P/17 Holmes objevil v listopadu roku 1892 anglický amatér Edwin Holmes. V té době byla viditelná pouhým okem. Pozorována byla při dalších obězích v letech 1899 a 1906. Pak se na mnoho let ztratila... | ||
Mlhovina IC1396
IC1396 je rozsáhlý komplex, který tvoří otevřená hvězdokupa obklopená mlhovinou o průměru cca 3 stupně. Plošná jasnost mlhoviny je však velmi malá a tak je vizuálně téměř nepozorovatelná. Zajímavostí této mlhoviny je... | ||
Startrails
Tento snímek vznikl složením velkého množství expozic. Celkový expoziční čas vychází na padesát minut a na složené fotografii je jasně patrný pohyb hvězdné oblohy, který je způsobený rotací Země kolem vlastní osy. V... | ||
Venuše a Měsíc
18. června 2007 jsme měli možnost, pozorovat velice zajímavý astronomický úkaz, který se odehrál v odpoledních hodinách nad našimi hlavami. Jednalo se o denní zákryt planety Venuše Měsícem. Díky jasnému počasí jsme... | ||
Zatmění Slunce 2006 Turecko
V posledních letech měli členové Západočeské pobočky možnost účastnit se několika expedic za úplným zatměním Slunce. Někteří z nich v průběhu deseti let zvládli napozorovat i čtyři úplná zatmění a to s takovým výsledkem,... | ||
M31 - Galaxie v Andromedě
Galaxie M 31 nebo také Velká mlhovina v Andromedě je někdy považována za nejvzdálenější objekt, který je možné pozorovat pouhým okem. Vzdáleností 2.2 milionu světelných let se ale paradoxně řadí mezi nejbližší sousedy... | ||
Severní Amerika a Pelikán
Fotografie známého komplexu mlhovin v souhvězdí Labutě pořízený přes Ha filtr. Velká jasná emisní mlhovina Severní Amerika - NGC 7000 o úhlovém průměru 2,5°. V pravé části na ni navazuje menší a slabší mlhovina Pelikán... | ||
M1 - Krabí mlhovina
Krabí mlhovina je pozůstatkem supernovy, která explodovala v roce 1054. Záznamy z čínských kronik vypovídají o tom, že se na obloze objevila nová natolik jasná hvězda, že byla pozorovatelná i za denního světla, a to... | ||
Mlhovina Srdce - IC1805
Velká emisní mlhovina ve východní části souhvězdí Kasiopeja severně od dvojité hvězdokupy Χ a h v souhvězdí Persea. Mlhovina o úhlovém průměru 2° obklopuje řídkou otevřenou hvězdokupu o úhlovém průměru 25'. Vpravo... | ||
IC 1318
Jedním z typických příkladů emisních mlhovin je mlhovina IC 1318 nacházející se v pásu mléčné dráhy v souhvězdí Labutě. Jedná se vlastně o obrovský oblak plynu a prachu s průměrem okolo 100 světelných let, který je... | ||
Kometa SWAN
Kometa SWAN je jedna z nedávných jasnějších komet, které bylo možno pozorovat. Byla objevena přístrojem SWAN, což je přístroj na palubě kosmické sondy určené na studium Slunce. Objevena byla sice již koncem června 2006,... | ||
Plejády
Jedním z nejkrásnějších objektů na obloze jsou bezesporu Plejády. Plejády byly známy už v době homérského Řecka okolo roku 700 před naším letopočtem. Jedná se o nejjasnější otevřenou hvězdokupu a nachází se v souhvězdí... | ||
M42 - Difúzní emisní mlhovina v Orionu
V jednom z nejhezčích souhvězdí, Orionu, najdeme nejjasnější mlhovinu hvězdné oblohy M42. Zářící plyn v ní obklopuje horké mladé hvězdy vzdálené jen 1500 světelných let. Za dobrých podmínek je viditelná pouhým okem... | ||
Rosetta
Rosetta patří mezi nejjasnější a nejkrásnější mlhoviny zimní oblohy. Našli bychom ji v souhvězdí Jednorožce a její velikost na obloze je úctyhodná. Průměrem dvakrát větším než je velikost Měsíce se řadí mezi nejrozsáhlejší... | ||
Severní Amerika a Pelikán
Další velkou a překrásnou emisní mlhovinou v souhvězdí Labutě je mlhovina s označením NGC 7000, známější však spíše pod názvem Severní Amerika. Při pohledu na snímek je patrné, proč dostala tento název, protože její... | ||
M27 – planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky
Jasná planetární mlhovina M27 v souhvězdí Lištičky má ještě jedno označení, astronomové ji díky svému tvaru pojmenovali jako Činka. Snadno je pozorovatelná již malým dalekohledem jako mlhavý objekt 8 magnitudy s rozměry... | ||
Úplné zatmění Slunce 2006 - porovnání velikosti Slunce a Měsíce
Během zpracování slunečních protuberancí jsem byl překvapen, o kolik jsou úhlové rozměry Měsíce větší než úhlové rozměry Slunce. Naše pozorovací stanoviště v Side se nacházelo téměř uprostřed pásu totality a proto... | ||
Členitost měsíčního terénu
Při pozorování prstencového zatmění Slunce lze pozorovat mnoho zajímavých jevů. Například si pozorovatel může všimnout, že měsíční okraj není dokonale kulatý, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale že je „hrbolatý“... | ||
Zatmění Slunce 11. 8. 1999
Tato mozaika dvou snímků zachycuje poslední sekundy úplné fáze zatmění. Detailně zobrazuje část slunečního okraje s chromosférou a protuberancemi (levý snímek) a první Bailyho perly (pravý snímek). Bailyho perly jsou... | ||
Kometa 73P / Schwassmann-Wachmann 3
V květnu 2006 nastávaly nejlepší pozorovací podmínky komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3. Tato kometa s periodou 5.36 let prolétávala velmi blízko Země. Zajímavostí této komety byl rozpad jádra.
Již v roce 1995, při... | ||
Popelavý svit Měsíce
Na snímku je zachycen Měsíc pouze několik dní po novu. V této době má na večerní obloze tvar úzkého srpku a zapadá brzy zvečera.
Fotografování Měsíce v této fázi je značně znepříjemněno jeho nízkou výškou nad obzorem.... | ||
Kalifornie
Velkou emisní mlhovinou zimní oblohy je mlhovina s označením NGC 1499, známější však spíše pod názvem Kalifornie.
Najdeme ji v souhvězdí Persea a je poměrně rozlehlá – na délku dosahuje cca 2,5 stupně. Za dobrých podmínek,... | ||
Úplné zatmění Měsíce
Pokud se Měsíc na své dráze okolo Země dostane do pozice, kdy se Země nachází mezi Sluncem a Měsícem na jedné přímce, dopadne zemský stín na Měsíc a dochází k zatmění Měsíce.
Nejzajímavější částí celého zatmění je úplná... | ||
Perseidy 2007
V době maxima Perseid pozorovali všichni účastníci Letního astronomického praktika 2007 tento známý a oblíbený meteorický roj. Někteří navíc zkoušeli zachytit meteory fotoaparátem.
Tuto noc, v době maxima, však... | ||
Řasové mlhoviny
Nejmohutnějším vesmírným výbuchem, který ve vesmíru známe je výbuch supernovy. Stará a velmi hmotná hvězda exploduje, přičemž za několik týdnů vyzáří tolik světla, jako mnoho milionů hvězd za celý rok.
V naší galaxii... | ||
Měsíc nadosah ruky
Náš nejbližší vesmírný soused je sice z vesmírného měřítka „za humny“, světlu to od nás k němu trvá pouze 1,2 sekundy. Ale přesto je pro člověka tato vzdálenost jen těžko představitelná a téměř nepřekonatelná. Zatím pouze... | ||
Bouřka
V těchto horkých měsících není nouze o pěkné bouřky. Martinu Adamovskému se podařilo vyfotografovat krásný snímek asi před dvěma lety. Místo, kam blesky uhodily, bylo vzdálené asi 10 km od místa fotografování.
Zkuste... | ||
Planeta Saturn
Planeta Saturn je jeden z nejvděčnějších objektů pro pozorování dalekohledem. Během jeho oběhu kolem Slunce se mění sklon prstenců vůči Zemi. V současné době se prstence uzavírají, nejvíce otevřené byly roku 2004 a zcela... | ||
Slunce trochu jinak
Při brouzdání internetovými stránkami jsem narazil na velice zdařilý obrázek sluneční chromosféry. Autorem tohoto velmi pěkného snímku je Jirka Polák a zachycuje vrstvu sluneční atmosféry (chromosféru). Tuto vrstvu bohužel... | ||
Supernova v galaxii NGC6946
Tento obrázek ukazuje, jak si i amatér se svým vybavením může relativně snadno najít "svou" supernovu ve vzdáleném vesmíru, stačí jen mít trpělivost a štěstí.
V říjnu 2004 bylo možné pozorovat v galaxii NGC6946 relativně... | ||
Radioteleskop Effelsberg
V rámci odborné stáže na německé observatoři Hoher List nacházející se nedaleko města Daun, kterou pořádala katedra obecné fyziky Západočeská univerzity spolu se Západočeskou pobočkou ČAS pod vedením ředitele Hvězdárny... | ||
Přízemní astronomická mlha meteorářská
Astronomická pozorování na letním astronomickém soustředění
v Bažantnici na severním plzeňsku, nazývaném tradičně Expedicí,
bývá občas jen pro silné nervy. Změny teplot mezi dnem a nocí a obsah vody
ve vzduchu nabývají... | ||
Přelet ISS přes Slunce
Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station) je zatím
vůbec největším umělým kosmickým objektem nalézajícím se v současné době
na oběžné dráze kolem Země. Její rozměry jsou... | ||
Turecká Národní Observatoř Tübitak
Během expedice ZPČAS za úplným zatměním Slunce do Turecka v roce 2006
jsme měli možnost navštívit největší tureckou národní observatoř -
Tübitak. Observatoř leží v nadmořské výšce 2547 m. n.m. asi
50 km... | ||
Kometa 73P / Schwassmann-Wachmann 3
(716kB)
Kometa 73P / Schwassmann-Wachmann 3 s periodou 5.36 let nepatřila dříve mezi příliš známé komety. Po objevu v roce 1930 byla na sedm návratů ztracena.
Do povědomí astronomů se zapsala v roce 1995, kdy při... | ||
Protuberance a nízká korona
V průběhu celého úkazu jsem pracoval s teleskopem Maksutov - Cassgrain 150/18000 mm
na paralaktické montáži HEQ-5. Vzhledem k relativně malému zornému poli jsem měl
možnost v průběhu úplné fáze zachytit detaily v chromosféře... | ||
Protuberance před a při úplném zatmění Slunce
V rámci pozorování úplného zatmění Slunce 29.3.2006 v Turecku
(odkazy na zatím všechny články jsou na stránkách H+P Plzeň)
byly detailně fotografovány a pozorovány i protuberance a Bailyho perly
dalekohledy s delšími... | ||
Bailyho perly v čase T3
V rámci pozorování úplného zatmění Slunce v Turecku
(odkazy na zatím všechny články jsou zde)
byly detailně fotografovány a pozorovány i protuberance a Bailyho perly
dalekohledy s delšími ohnisky. Tato série snímků... | ||
Starší snímky jsou k dispozici v Archivu (strará verze stránek, bez další aktualizace)
© 2006-2024 Západočeská pobočka České astronomické společnosti