(164) Eva
Základní údaje o zákrytu - předpověď:
- úkaz nastane 22. dubna 2004 kolem 03h 02m UT
- jasnost zakrývané hvězdy: Mv 11,1 mag Mp 11,9 mag
- pokles jasnosti: 2.5 mag
- maximální trvání zákrytu: 10.1 s
Údaje o zakrývané hvězdě:
- označení: TYC 5045 – 00218 - 1
- souhvězdí: Hadonoš
- pozice hvězdy: RA = 16h 14m 41.560s; Dec = -05° 43´ 5.47“
- V mag: 11.1 mag
- B-V mag: +1.10 mag
Údaje o planetce:
- číslo a jméno: (164) Eva
- přibližný průměr: 110 km
Údaje o úkazu:
- světový čas a datum geocent. středu úkazu: 22. dubna 2004, 03h 02,8m UT
- přibližná V jasnost planetky: 13.5 mag
- geocentrická paralaxa planetky: 4,200"
- pokles jasnosti během zákrytu: 2,5 mag
- odhad maximálního trvání zákrytu: 10.1 s
- rychlost vlastního pohybu planetky v RA: -1,732s/h
- rychlost vlastního pohybu planetky v Dec: 0,22“
|
|
Článek o úspěšném pozorování (Zákrytový zpravodaj 5/2004)
V odborném tisku jste byli upozorněni na velice nadějné vyhlídky v souvislosti s upřesněnou předpovědí zákrytu hvězdy TYC 5045-00218-1 (11,2 mag) planetkou (164) Eva. Předpokládaný pás stínu protínal v trvání maximálně 10 s střední Evropu. K úkazu ovšem docházelo 22. dubna časně ráno za nastupujícího svítání.
Druhé upřesnění, zpracované J. Mánkem 18. dubna, stanovilo dráhu stínu planetky ještě o trochu severněji než původní předpověď (12. 4.) a dávalo naději především pozorovatelům v jižní polovině České republiky. Stín procházející od východu k západu bylo možno očekávat v čase těsně po 5. hodině ráno SELČ.
Ke sledování úkazu se nachystala řada pozorovatelů nejen v celé Evropě, ale i početná skupina našich zákrytářů. A jak všechno dopadlo? Opět bude asi nejautentičtějším způsobem referování o průběhu pozorování využití e-mailové pošty, v tomto případě často hodně zoufalých astronomů. Takže jeden způsob jak "se vyhnout" časnému rannímu pozorování nám popíše, obvykle velice pilný pozorovatel, Tomáš Janík:
Zdravim vespolek z Usti,
bohuzel nemohu nicim vic prispet, nez ze se mi podarilo o pul hodiny zaspat (kdyz jsou planetky mrnave a neupresnene a daleko, tak se mi to nestane...). Nejhlasitejsi budik (normalne nepouzivam, pri mem lehkem spanku je to hrozny sok) jsem mel pro jistotu narizen do sluzby na 5.25(a to byla ta nejvetsi chyba, kdyz jsem ulehal pred pul druhou), pipak na 4.35 (ten me nevzbudil) a mobil jsem chtel take naridit na 4.35, ale automaticky naridil na 5.25 jako do prace. A to byl asi hlavni omyl... No a vzbudil jsem se sam od sebe(!) v 5.20 za zpevu ptaku a pokrocileho svitani a hned pochopil, ze jsem neco prosvihl...
Tedy se omlouvam, ale dopadl bych s mou 20-kou asi podobne jako Otta. Cirry opravdu podle snimku z druzic prisly az po 5 hodine (predpoved je davala k nam o neco drive, prave v nevhodne dobe, v ktere ale jiste zlobily pro zmenu misto svitani na zapade republiky), tak by asi nerusily, ale to svitani...
Ale podle dalsich zatim doslych evrop. pozorovani jsme byli alespon u nas na severu zrejme tesne severne od stinu planetky a za tech slozitych podminek bychom pripadny kratky zakryt satelitem asi tezko spolehlive odpozorovali.
S pozdravem a doufajic v lepsi zitrky,Tomas Janik
Obtíže se ovšem nevyhnuly ani bdělým kolegům. Pan Zdeněk Brichta z Druztové (u Plzně) mohl bohužel pouze konstatovat, že mu sledovaná hvězda, krátce před úkazem zmizela v oblačnosti. Podobně na tom byli i pánové Milan Antoš (Jablonec nad Nisou) a Otta Šándor z Hvězdárny a planetária Teplice. O svých zážitcích si psali následovně:
Zdravím z Jablonce
Pral jsem se se svítáním, pozoroval v intervalu 2:54 až 3:09. Na světlé obloze jsem měl výpadky zpočátku 1s, později až 3s, takže nemohu ani spolehlivě určit negativní pozorování zákrytu. Chtělo to tak 5 minut dřív. Snad příště!
Zdraví Milan Antoš
Odpověď z Teplic byla ještě neradostnější:
...Dopadl jsem podobně, v mé 20 se limitní magnituda začala před plánovaným úkazem prudce zhoršovat a prakticky okolo 3 h UT (tedy již v kritické době) byla někde okolo 10,2 m při 48 násobném zvětšení a okulár s kratším ohniskem jsem ponechal na hvězdárně pro druhého pozorovatele v případě, že by již nešlo použít kameru. Takže jsem ostrouhal. Pozorovatel na hvězdárně nenašel kamerou cílovou hvězdu, takže jsme v Teplicích bez výsledku. Obrovská škoda, že ho nenapadlo rychle použít hvězdárenskou třicítku pro vizuální pozorování, myslím, že by měl šanci při použití většího zvětšení aspoň na část pozorovacího intervalu. Počasí tomu plně vyhovovalo, nevšiml jsem si ani nějakých cirrů, které později (asi za 3/4 hodiny) již vidět byly. Pro moji kombinaci zrcadla a běžně používaného okuláru by to příště chtělo o 15 minut dříve. (To se nám to plánuje oč dříve by to mělo být za ranních červánků, jen jestli si toho planetky všimnou.)
Vyskytly se i četné technické potíže, které některým pozorovatelům způsobily velice krušné chvilky. Přečtěte si sami informace, které se objevily od Libora Šmída z Plzně a Josefa Jíry, který pozoroval na Hvězdárně v Rokycanech (dopisy J. Mánkovi):
... to byl teda zase zakryt! Stydim se a omlouvam, ale pokazil jsem co se dalo, takze jedine, co mohu napsat je, ze v Plzni zakryt nastal a ze byl dost dlouhy (kolem 10s), takze jsem byl zrejme blizko stredu stinu.
Hvezdu jsem se pokousel nejprve snimat kamerou, ale na ty mizerne podminky (cirry) byla moc slaba a byla sotva videt na TV monitoru. Bylo zrejme, ze po nahrani na video uz by z toho nezbylo nic, takze jsem asi 5 min pred 5 dobehl pro stopky a pozoroval jsem pouze vizualne. Jenomze s tema stopkama se mi to teda povedlo. Pouzivam totiž upravene naramkove hodinky, ktere jsem vybavil poradnyma tlacitkama. Jenomze zrejme pri vyndavani z kapsy jsem omylem zmacknul tlacitko MODE, kterym jsem hodinky prepnul na normalni zobrazeni casu a bohuzel v tom seru a spechu jsem si toho vsiml az po zakrytu :-((. Takze jsem sice pilne mackal stopky, ale cas nemam, tak ani neposilam protokol. Ja se proste na vizualni pozorovani nehodim a kdyz me selze kamera, tak jsem vyrizenej. Skoda, chtelo to trochu lepsi podminky nebo o magnitudu jasnejsi hvezdu a bylo by to v pohode. Doufam, ze ostatni byli uspesnejsi a ze dostanes vysledky od Pepy Jiry, ktery to snad natocil kamerou v Rokycanech na hvezdarne.
Mej se hezky Libor
Dobry den J.Jira Rokycany, Libor Smid vas jiz informoval, ze i ja na hvezdarne v Rokycanech jsem se pokusil pozorovat zakryt hvezdy planetkou Eva. Cely ukaz jsem se pokusil nahrat na video, k tomu jsem pouzil mistni zrcadlovy dalekohled (prumer 355 mm a ohnisko 1600 mm, televizni CCD kamera Oskar). Jiz samotne vyhledani hvezdy bylo pro mne dosti narocne a to nejenom diky jeji jasnosti, ale i pro male zorne pole kamery. Je skoda, ze k samotnemu zakrytu nedoslo o něco drive, protoze se k ranu dost zhorsily pozorovaci podminky (svitani). Hvezda byla sotva pozorovatelna na monitoru jiz hodinu pred zakrytem. Pokousel jsem se tedy pozorovat vizualne, ale bylo to jeste horsi, proto jsem se vratil k puvodni myslence cely zakryt natocit na video. Cely ukaz jsem sledoval na monitoru se stopkami v ruce a dokonce jsem neco i napozoroval, je otazkou jesli to nebyl nejaky duch, protoze ty podminky byli opravdu strasne. Cas prvniho kontaktu je 3h 00m 04s 85´´ UT(vstup), druhy kontakt 3h 00m 14s 33´´(vystup). Po pozorovani jsem se snazil hodnoty zakrytu doslova vydolovat z nahravky, ale bez uspechu.
Muzete mne prosim informovat o dalsich pozitivnich pozorovanich a jestli me hodnoty jsou pouzitelne k dalsimu zpracovani.
S pozdravem J.Jira
Ps: predem se omlouvam za chyby v textu, jeste jsem se nestacil vyspat.
Snad nejbezproblémovější pozorování (alespoň ke mně se nedostaly žádné zprávy o nějakých potížích) měl Jan Mánek. I když ani to není zcela jisté. Do uzávěrky tohoto čísla (30. dubna 2004) se na internetu objevila pouze informace o pozitivním měření, avšak protokol s bližšími údaji je stále nedostupný.
Na "zákrytářských" stránkách E. Frappy (Francie) je doposud uvedeno osm negativních měření z Dánska, Německa, Itálie a Velké Británie. Jedno pozorování hovoří o krátkém bliknutí hvězdy (Wolfgang Beisker, Německo) řádu setin sekundy. Jediným do tohoto okamžiku jednoznačně hlášeným pozitivním měřením je 7,5 sekundy trvající zhasnutí hvězdy pozorované Otto Faragem, zachycené na video z oblasti Stuttgartu (Německo).
Jak nepříznivá byla povětrnostní situace nad Evropou v čase zákrytu ukazuje připojený snímek, takže i výše popsané výsledky, pokud vezmeme navíc v úvahu i pokročilé svítání (především pro pozorovatele na východě kontinentu) a nevelkou výšku úkazu nad obzorem jsou nesporně dalším úspěchem zákrytářské Evropy.
Úspěšní pozorovatelé úkazu
Josef Jíra
|
Nominální předpověď | |
| Autor snímku: Odkaz: |
|
Nominální předpověď Upřesněná předpověď zákrytu cca. třicet dní před úkazem. | |
| Autor snímku: Odkaz: |
|
Nominální předpověď Upřesněná předpověď zákrytu cca. pět dní před úkazem. Jasně patrné posunutí stínu planetky k severu. | |
| Autor snímku: Odkaz: |
|
Vyhledávací mapka zakrývané hvězdy | |
| Autor snímku:Karel Halíř Odkaz: Zpracováno v programu ... |
|
Vyhledávací mapka zakrývané hvězdy | |
| Autor snímku: Karel Halíř Odkaz: Zpracováno v programu ... |
|
Vyhledávací mapka zakrývané hvězdy | |
| Autor snímku: Karel Halíř Odkaz: Zpracováno v programu ... |
|
Rozestavení pozorovatelů Mapa zobrazuje rozmístění pozorovatelů zákrytu hvězdy planetkou. Pozorovatelé označení modrou tečkou provedli pozitivní měření, červené označení znamená negativní měření a modrá tečka znamená nejisté pozorování. | |
| Autor snímku: Eric Frappa Odkaz: http://www.euraster.net/results/2004/20040422-Eva-pm.gif |
|
Výsledný tvar planetky Výsledný tvar planetky spočítaný z jednoho negativního a čtyř pozitivních pozorování. | |
| Autor snímku: Eric Frappa Odkaz: http://www.euraster.net/results/2004/index.html#0422-164 |
Autor článku: Karel Halíř, Josef Jíra, Rostislav Medlín
Aktualizace: 28. 5. 2008
