Sluneční skvrna NOAA0953
Jedním z nevýznamnějších projevů sluneční aktivity jsou sluneční skvrny, které můžeme pozorovat ve fotosféře Slunce. Teplota slunečních skvrn je o více než 1000 K nižší než je teplota okolní fotosféry 5800 K. Na první pohled se nám může zdát sluneční skvrna výrazně tmavší, je to však pouze zdánlivý klam, protože se umocňuje kontrast mezi jasnější fotosférou a chladnější skvrnou. Samotná skvrna by zářila oranžovým světlem. Výskyt skvrn je závislý na aktivních oblastech, to znamená na místech, která mají „narušená“ magnetická pole. Stáří skvrn je většinou závislé na jejich velikosti. Menší skvrny můžeme pozorovat třeba jen pár hodin, ale ty velké jsme schopni pozorovat i několik měsíců. Každá větší skvrna se skládá ze dvou částí. Tmavá vnitřní část nese označení umbra (stín) a vnější část skvrny, která je světlejší, nazýváme penumbra (polostín). Na přiložené fotografii můžeme v detailu ještě pozorovat granulaci, která vzniká působením konvektivních proudů. Tyto proudy vytvářejí jakési buňky nepravidelného tvaru o velikosti stovek až tisíce kilometrů.
Technické parametry:
| Autor: | Libor Šmíd |
| Místo: | Plzeň, Česká republika |
| Datum: | 28. 4. 2007 |
| Objekt: | Sluneční skvrna NOAA0953 |
| Přístroj: | Detail pořízen dalekohledem newton 355/1600 zacloněn na 140mm + telekonvertor 4x. Celý kotouč byl fotografovaný refraktorem SW ED80/600mm + telekonvertor 2x Canon EOS 350D, fotofólie Baader |
Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 24. 1. 2011
