Noční svítící oblaka
Historie pozorování tohoto přírodního úkazu není až tak stará. První dochované pozorování se datuje z roku 1885, kdy se také rozběhl program na jejich sledování. Podstata vzniku tohoto druhu oblaků je nejspíše spojena s drobnými ledovými částicemi, které se vyskytují v extremních výškách. Výška nad povrchem klasické oblačnosti v našich zeměpisných šířkách je kolem 12 kilometrů. Noční svítící oblaka se ale vyskytují ve výškách kolem 80 až 85 kilometrů, tedy v části, kterou označujeme pojmem mezosféra. Výskyt pozorování tohoto druhu „oblačnosti“ souvisí s výškou Slunce pod obzorem. Noční svítící oblaka se nejlépe pozorují za soumraku v období letního slunovratu, tedy v období druhé poloviny měsíce května až první poloviny měsíce srpna, kdy se sluneční kotouč pohybuje 6 až 16° pod obzorem.
Technické parametry:
| Autor: | Martin Adamovský |
| Místo: | Plzeň, Česká republika |
| Datum: | 21. 6. 2009, 21:00 UT |
| Objekt: | Noční svítící oblaka |
| Přístroj: | Canon EOS 40D + 24-70 L USM |
| Postup: | složené 2 expozice, expozice 0,5 s, 400 ISO |
| Zpracování: | zpracovani pomocí programu Photoshop |
Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 20. 6. 2010
