Měsíc v úplňku
Březnový snímek kalendáře ASTROFOTO 2023 Jakuba Liedera zobrazuje krásu měsíčního úplňku tak, jak ho autor zachytil v dubnu roku 2022 za pomoci dalekohledu Celestron Nexstar Evo 9.25 a barevné CCD kamery ZWO ASI 2600MC. Na přiloženém snímku zajisté zaujmou každého fanouška astronomické fotografie různě barevná moře, pohoří a jiné měsíční útvary. Na první pohled by se mohlo zdát, že barva měsíčního povrchu je ovlivněna především zemskou atmosférou. Jiným příkladem barevného Měsíce jsou pak fotografie měsíčního zatmění nebo fotografie vycházejícího či zapadajícího Měsíce, kde silná vrstva zemské atmosféry doslova čaruje a pozorovateli se Měsíc vybarvuje do různých odstínů teplých barev. Jak je tedy možné, že se autorovi snímku podařilo vyfotografovat Měsíc v takové barevné paletě?
Už z historických pozorování Měsíce víme, že měsíční povrch nabízí za ideálních podmínek zkušeným pozorovatelům možnost pozorovat velmi slabé barevné odstíny, které laik nemůže postřehnout. O takovém pozorování se můžeme dočíst například v publikaci Dr. Slouky Pohledy do nebe (1947), kde na straně 179 autor doslova píše …Mare Imbrium a Mare Frigoris, jsou žlutozelené, jiná, zvaná Mare Humorum, je temně zelená. Jinde nalezneme zlatohnědé… Kde se tedy berou na Měsíci tyto barevné odstíny, o kterých píše doktor Slouka? Na odpověď na tuto otázku jsme si museli počkat až do šedesátých let minulého století, kdy na Měsíci přistály první kosmické sondy, a nám se podařilo provést chemickou analýzu měsíčních hornin, ze kterých vyplývá, že Měsíc obsahuje celou paletu různých minerálů a hornin. Například modré zbarvení je dáno oxidem titaničitým, který se ve větší koncentraci projevuje tmavším odstínem modré barvy. Tato koncentrace (barevnost) nám pak pomáhá určit, jaké oblasti jsou starší nebo mladší, jak zmiňuje Pavel Gabzdyl na webu mesic.astronomie.cz. Pro většinu případů proto platí, že čím „modřejší” moře je, tím později vzniklo. Nejmladší vulkanické výlevy jsou pak většinou (i když ne ve všech případech) tmavě modré, ty nejstarší mají odstíny oranžové, viz fotografie Jakuba Liedera. Dalším příkladem může být vyšší obsah železa, který má vliv na to, že se nám měsíční moře zdají tmavší než pevniny. Proto se také mapování Měsíce „moderními“ kosmickými sondami v devadesátých letech, například sondou Clementine, realizovalo na různých vlnových délkách, které bylo schopné odhalit rozložení železa na povrchu Měsíce.
Jak tedy dosáhneme krásné barevné fotografie? Ta nejjednodušší metoda pro dnešního fotografa spočívá ve zvýšení saturace barev v některém z grafických editorů při zpracování snímku. Ta složitější cesta je ve využití různých filtrů, pomocí kterých fotografujeme Měsíc na různých vlnových délkách a následně tyto snímky kombinujeme.
Pokud vás opravdu zajímá problematika „barevného“ Měsíce, tak vám doporučujeme tento krásný článek Pavla Gabzdyla Je Měsíc barevný? Měsíc není jen nudná přehlídka odstínů šedi, který je dostupný online.
Technické parametry:
| Autor: | Jakub Lieder |
| Místo: | Praha Letňany, Česká republika |
| Datum: | 17. 4. 2022 |
| Objekt: | Měsíc |
| Dalekohled: | Celestron Nexstar Evo 9.25, ohnisková vzdálenost 2350 mm, světelnost 10, dalekohled umístěn na montáži Alt-Az Goto |
| Kamera: | ZWO ASI 2600MC, CCD čip Sony IMX 571 |
| Foceno: | začátek expozice 3:30 |
| Expozice: | mozaika 4 polí - 1 video 200 snímků - výběr 33% |
| Zpracováno: | Autostakkert, ICE, GIMP |
| Odkaz: | další fotografie autora naleznete na serveru www.astrofotky.cz |
Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 22. 3. 2023
