Pickeringův trojúhelník
Srpnový snímek z kalendáře ASTROFOTO 2021 Libora Šmída zobrazuje část Řasové mlhoviny, kterou objevil 5. září roku 1784 William Herschel. Ten také tuto velmi rozsáhlou mlhovinu, pozůstatek po výbuchu supernovy z doby před více než čtyřiceti tisíci lety, popsal následujícími slovy: „Západní část je velmi rozsáhlá a prochází kolem 52 Cygni ... skoro 2 stupně dlouhá. Východní část se dělí do několika proudů, které se směrem k jihu opět spojují." Dnes tuto mlhovinu označujeme jmény jako Závojová či Vláknitá a nalezneme v souhvězdí Labutě jako velmi rozsáhlou oblast složenou z celé řady mlhovin zabírající na obloze plochu větší než pět měsíčních úplňků. Mlhovinu, kterou si můžete prohlédnout na přiložené fotografii, nazýváme jako Pickeringův trojúhelník a tvoří středovou část této rozsáhlé oblasti mlhovin.
Pickeringův trojúhelník je mnohem slabší a nemá NGC číslo, ačkoli je mu příležitostně přisuzováno číslo 6979. Objevila jej fotograficky Vilemína Flemingová v roce 1904 (po vydání katalogu NGC), ale objev byl přisouzen řediteli observatoře Edwardu Charlesi Pickeringovi, jak bylo tehdy zvykem.
Technické parametry:
Autor: | Libor Šmíd |
Místo: | Šťáhlavy, Česká republika |
Datum: | 24. 8. 2016, 22:10 UT |
Objekt: | Pickeringův trojúhelník |
Přístroj: | Newton 250/1200, reduktor ASA 0.73x, CCD kamera G2-8300, čip KAF8300, použité filtry Astrodon Ha 5nm, OIII 3nm |
Postup: | 21x 15min Ha, 43x 15min OIII. Barevný snímek je složen ze dvou snímků, pořízených přes úzkopásmové filtry. Spektrální čáře OIII odpovídá modrozelená barva a čáře Ha červená barva. |
Poznámka: | Foceno celkem 4 noci, 3 byly dobré, ale jedna moc nevyšla (špatný seeing), tak jsem toho z ní moc nepoužil. |
Odkaz: | další fotografie autora naleznete na serveru www.astrofotky.cz |
Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 23. 8. 2021