Rozpadající se kometa C/2019 Y4 (ATLAS)
Za objevem komety C/2019 Y4 (ATLAS) z 28. prosince 2019 stojí robotický systém ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) na Havajských ostrovech. Jedná se o systém včasného varování, zaměřující se na detekci blízkozemních těles. Tento robotický systém využívá dvou dalekohledů o průměru 0,5 metru, které jsou od sebe vzdáleny 160 km, a každý z těchto dalekohledů sleduje jednu čtvrtinu celé pozorovatelné oblohy čtyřikrát za jasnou noc. Již z prvních naměřených výsledků bylo jasné, že se pozorovatelé v Evropě mohou těšit na velmi zajímavou kometu, jejíž dráha byla podobná dráze komety C/1844 Y1, známé jako Velká kometa, pozorovatelná na přelomu roku 1844/1845.
Samotná kometa C/2019 Y4 (ATLAS) začala na přelomu ledna a února tohoto roku rychle zjasňovat a v řadách astronomů zavládlo nadšení z možnosti vizuálního pozorování komety již v průběhu měsíce dubna. Bohužel naše předpoklady se ale nenaplnily. Již v dubnu bylo na detailních snímcích centrální části komety jasně identifikované protažení, které signalizovalo její možný rozpad, který byl pak v následujících týdnech bohužel potvrzen. Připomeňme si však tuto rozpadající se kometu krásnou fotografií Davida Krafta, který ji pořídil u Bezvěrova v Manětínské oblasti tmavé oblohy.
Možná některé z vás upoutá její zelená barva, ta je způsobená slunečním zářením, kdy dochází k ionizaci uvolněných plynů z komety. U některých komet je pak jasně patrný i iontový ohon modré barvy směřující od Slunce, či prachový ohon barvy bílé, u kterého dochází k rozptylu světla na prachových částicích. Zpravidla pak u velkých komet v přísluní dochází ke stáčení prachového ohonu, jak si můžete všimnout na našich starších snímcích u komety Hale-Bopp.
Technické parametry:
| Autor: | David Kraft |
| Místo: | Bezvěrov |
| Objekt: | kometa C/2019 Y4 Atlas |
| Datum: | 11. 4. 2020 |
| Přístroj: | Astrograf N200/760mm CARBON f/3,8 ASA 3' Wynne 0,95x, CCD kamera ZWO ASI 071 PRO, použité filtry Astronomik Lko, paralaktická montáž EQ-8 |
| Postup: | 53x120 sec., bin 1x1, unity gain, senzor -10 stupňů, pointace SW ED 80 + ASI ZWO 174 mini |
| Poznámka: | fotografie v plném rozlišení na webových stránkách Davida Krafta www.astronom.cz |
Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 22. 7. 2020
