Kočičí oko NGC 6543
Planetární mlhovina Kočičí oko, kterou objevil v souhvězdí Draka William Herschel (rok objevu 1786), patří k těm nejprostudovanějším planetárním mlhovinám severní oblohy. Mlhovina se díky práci amatérského astronoma William Hugginse stala vůbec první planetární mlhovinou s prozkoumaným spektrem. Avšak největšího zájmu se jí dostalo po zprovoznění Hubbleova vesmírného teleskopu, který odhalil její výjimečnou strukturu v podobě vláken, chomáčů či výtrysků. Po dlouhodobém pozorování Hubbleovým dalekohledem byla určena její vzdálenost na 3 000 světelných let.
Úhlová velikost vnitřní části mlhoviny je velmi malá, pouhých 20 úhlových vteřin, ale její vnější obálka, kterou centrální hvězda vyvrhla během fáze rudého obra, je poměrně rozsáhlá a dosahuje hodnot přes 6 úhlových minut. I když je zdánlivá jasnost mlhoviny pouhých 8,1 magnitudy, lze ji za dobrých pozorovacích podmínek pozorovat i triedrem jako „mlhavou hvězdu“. V centrální části mlhoviny nalezneme hvězdu typu O s teplotou kolem 80 000 K, která je 10 000 krát zářivější než Slunce a její průměr činí 0,65 průměru slunečního kotouče.
Technické parametry:
Autor: | Pavel Böhm |
Místo: | Na Zavadilce, Plzeň |
Objekt: | NGC 6543 Kočičí oko |
Datum: | 22. 4. 2016 |
Přístroj: | Meade 14´´ ACF, reduktor Powermate 2' 2x,ohnisko 7 000 mm, světelnost 20, CCD kamera Atik 414 EXM, použité filtry Baader CCD Ha_35nm, IDAS, RGB Astronomik, bez pointace pointace, Gemini G42+ |
Postup: | počet a délka expozic 58 min, Ha Baa35: 27 min., RGB po 10 min., vše v bin 1x1 |
Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 4. 9. 2016