Rok 2005 - první výsledek mimo soutěž
Vzhledem ke zkušenosti z minulých ročníků, se pořadatelé rozhodli zvětšit šance na jasnou oblohu tím, že před řádný termín maratónu zařadili ještě termín tzv.“měřeného tréninku“. V případě, že by se vydařil tento trénink a při vlastním maratónu bylo zataženo, byly by výsledky tréninku vyhlášeny za oficiální výsledek maratónu. A jak to dopadlo?
Měřený trénink byl vyhlášen na noc 12./13. března 2005. V sobotu odpoledne se oblačnost sice začala nadějně protrhávat a na chvilku se zdálo, že pozorování bude možné, ale během soumraku se již v plném rozsahu začala naplňovat neradostná prognóza meteorologů a po osmé hodině již ze zcela zatažené oblohy vytrvale mžilo. Od té chvíle všichni upnuli naděje k řádnému termínu maratónu.
Ten se měl uskutečnit v noci 9./10. dubna 2005. Na rozdíl od situace při „měřeném tréninku“, kdy se z večera na oko začala protrhávat oblačnost, aby se s nástupem tmy zatáhlo, provázel tentokrát sobotní večer vytrvalý déšť. Ranní nedělní obloha však byla prakticky zcela bez oblačnosti. Ke zlepšení ovšem došlo až těsně před svítáním. Takže bohužel opět nic!
I když jak se nakonec ukázalo, úplně nic to nebylo. S týdenním předstihem se o pozorování pokusil kolega Michal Rottenborn. A jaké získal zkušenosti?
"V sobotu 2. dubna 2005 k večeru jsem nedaleko Stříbra pohlížel na jasnou oblohu a přemýšlel, čemu se tuto noc věnovat. Vzhledem k tomu, že předchozí noc jsem strávil pozorováním proměnných hvězd, s nedlouhým spánkem k ránu a s předtuchou, že naše dvouletá dcera mě nenechá příliš vyspávat ani následující ráno, jsem další dlouhou noc s proměnkami ihned zcela zbaběle zavrhnul. Napadlo mě, že za týden se má konat Messierovský maratón v Rokycanech a rozhodl jsem se lehce „potrénovat“. Jak to dopadlo? Z mého pohledu překvapivě dobře. Vydržel jsem u objektů pana Messiera cca 2 hodiny a za tu dobu jsem vyhledal 60 objektů z toho asi 5-6 nebylo vidět. Příčinou bylo většinou rychlé klesání objektů k nedostatečně tmavému západnímu obzoru. Déle už jsem nepokračoval - musel bych čekat na pohyb oblohy a to jsem si vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nemohl dovolit. A co dodat:
Pro vyhledávání jsem použil triedr 10x50 a Somet-monar 25x100 a postupoval jsem stylem vyhledat pole triedrem, pokud objekt není vidět vzít do ruky Somet. Mohu tuto kombinaci jednoznačně doporučit – minimálně polovina objektů je i v relativně malém triedru vidět a díky velkému zornému poli je vyhledání mnohem rychlejší.
Vyhledávání velmi usnadní kvalitní atlas nebo mapy oblohy. Já jsem použil astronomický atlas oblohy od E.Karkošky – pro daný účel vynikající pomůcka .
Jako užitečný se ukázal seznam objektů, který jsem si předem připravil. Pořadí samozřejmě nesmí být dle číslování pana Mesiera, to by člověk jezdil po obloze jako cvok, aby u řady objektů zjistil, že už nebo ještě nejsou nad obzorem. Já jsem zvolil systém nejdřív objekty, které jsou večer nad obzorem a během noci zapadnou, pak objekty, které jsou nad obzorem celou noc a nakonec objekty, které během noci teprve vychází. U poslední skupiny je třeba si pohlídat objekty, které během noci vyjdou i zapadnou – většinou jsou nízko na jihu a pro jejich spatření je k dispozici jen několik desítek minut. Docela se mi osvědčilo mít v seznamu u každého objektu odkaz na příslušnou mapu Karkoškova atlasu – rychleji se hledá a atlas ráno nevypadá jako trhací kalendář.
A ještě jedna poznámka k obzoru. Při přípravě jsem do programu, který měl spočítat východy a západy objektů, nastavil jako obzor výšku +5 stupňů. Teď už vím, že se jednalo o nemístný optimismus. I když noc, kdy jsem pozoroval, byla poměrně dobrá, v uvedené výšce už zanikaly i poměrně jasné hvězdokupy a na galaxie (např.M33) si člověk musí nechat zajít chuť. Pro příště i sám sobě doporučím nastavit obzor +10 stupňů.
Na závěr se musím přiznat, že jsem Messierovský maratón považoval vždy spíš za společenskou záležitost typu pokoukáme-pokecáme, ale nyní musím uznat, že i sám jsem se nenudil a doufám, že se mi podaří si toto pozorování někdy zopakovat. Klidně to může být i v jiné, než „té nejvhodnější“ době kolem jarní rovnodenosti."
Zbývá jen dodat, že tento výsledek se nemohl objevit ve výsledkové listině ročníku 2005, neboť byl pořízen mimo oficiálně vyhlášené termíny.
Autor článku: Karel Halíř
Aktualizace: 3. 9. 2007
