..reportáž ze soboty 17. ledna 2009
Katedrála Notre-Dam. 17.1.2009 17:01:29 |
SMS - Odesláno 17.1.2009 - Jakub
Ahoj, tak jdeme z Pařížské hvězdárny, kde jsme viděli 38 cm refraktor s ohniskem 9 m. Zajímavá byla taky historie pařížského poledníku, který byl před rokem 1848 nultý.
Mail - Odesláno 17.1.2009 22:28 - Jakub
Dnes dopoledne jsme měli na programu exkurzi do pařížské observatoře. První místo, jež jsme měli možnost navštívit, byla kopule. V ní se nachází 38 cm refraktor s ohniskem 9 m z 19. stol. Za zmínku stojí i zajímavé ovládání kopule, resp. mechanismus otáčení. Pokud chce pozorovatel pootočit se štěrbinou, nepohne se pouze střecha, nýbrž celá místnost včetně podlahy. Tomu také odpovídala mohutnost rotační konstrukce ve spodních prostorách kopule. V těchto místech se také nacházelo malé okénko, které se pravděpodobně stalo oblíbeným místem pro pozorovatele, již zde zanechali ve zdi zaryté podpisy (např. Laplace).
Jak již asi sami tušíte, hlavní "pýchou" této observatoře není její přístrojové vybavení, ale něco úplně jiného ... a to sice historie. Právě zde totiž působilo hned několik velikánů astronomie. Prvním ředitelem Pařížské observatoře byl Giovanni Cassini, který objevil několik Saturnových měsíců či rozlišil jeho jednotlivé prstence. Jeho velkým soupeřem, nicméně významným pracovníkem Pařížské hvězdárny byl Olaus Romer. Za jeho největší objev je považováno stanovení rychlosti světla. Dalším důležitou osobností a důležitým ředitelem hvězdárny byl bezesporu Pierre Laplace. A také v této budově se poprvé kývalo kyvadlo, se kterým se Foucault snažil dokázat, že Země opravdu rotuje.
Pokud někdy půjdete po Paříži a uvidíte na chodníku železné kolečko s vyrytým nápisem Arago a za chvíli jej potkáte znovu, znamená to, že jdete po Pařížském poledníku. Ten byl určen jedním z ředitelů observatoře a to panem Aragem. Proč je tento poledník takto zdůrazňován po celém městě? Kdybyste po něm šli před rokem 1848, byla by Vaše zeměpisná délka 0°, do této doby byl právě Pařížský poledník považován za nultý.
Paříž, Francouzská revoluce, metrologie a Pařížská hvězdárna to jsou slova, která spolu bezpochyby také souvisí. Na této observatoři se totiž v 18. stol. vytvořil prototyp jednoho metru, který se v této době definoval jako jedna desetimilióntina kvadrantu poledníku Země. Další prvenství této hvězdárny v oboru metrologie spočívá ve vytvoření první telefonní časové služby (1933).
Aby těchto "nej" nebylo málo, tak zde ještě přidáme informaci, že ve zdejší optické dílně se také brousilo zrcadlo, se kterým byla objevena první extrasolární planeta (u hvězdy 51 Peg).
Po více jak čtyřech hodinách prohlídce hvězdárny jsme zamířili k chrámu Notre Dame, který se nachází na jednom z ostrovů řeky Seine. Tato katedrála, jež byla postavena ve 12. stol. se na dlouhou dobu stala místem, kde probíhaly korunovace francouzských králů a královen. Tady se také nedočkavý Napoleon sám korunoval. Kromě tohoto pařížského symbolu jsme také zavítali do podzemních prostor poblíž Notre Dame, kde je možné vidět zbytky raně středověkých sídel. V plánu jsme měli také návštěvu Pantheonu, kde mj. Foucalt poprvé "veřejně" zavěsil své kyvadlo či kde je možné vidět hrobky manželů Curieových, ovšem k němu jsme dorazili těsně před zavírací dobou.
Pařížská observatoř. |
Dalekohled o průměru 38 cm |
Pohled z observatoře. |
Označení poledníku. |
Označení poledníku. |
Vitráž okna Notre Dame. |
Invalidovna. |
Jean Dominique Cassin. |
Atomové hodiny. |
Pantheon. |
Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 18. 1. 2009
