Odhalení pomníku Ludvíka Očenáška
Obec Břasy, občanské sdružení Přeskopec a Česká astronomická společnost si vás dovolují pozvat na slavnostní na odhalení pomníku Ludvíka Očenáška konstruktéra, vynálezce, sokola a vlastence se zásluhami o stát. K slavnostnímu aktu dojde v rodišti Ludvíka Očenáška v obci Kříše u Břas v sobotu 4. srpna 2018 od 14 hodin na návsi za kaplí sv. Barbory a sv. Floriána. V roce, kdy si připomínáme sté výročí založení Československa.
| Datum: | sobota 4. 8. 2018 od 14 hodin v obci Kříše nedaleko Břas |
| Pořádá: | obec Břasy, občanské sdružení Přeskopec a Česká astronomická společnost |
| Typ: | akce určená pro všechny věkové skupiny |
| Harmonogram: | nástup čestné stráže k pomníku |
| zahájení, přivítání hostů | |
| slavnostní příjezd Ludvíka Očenáška do svého rodiště po 146 letech | |
| odhalení pomníku | |
| státní hymna | |
| čtení úryvků o vypuštění raket z dobového tisku z března 1930 | |
| předání slova hostům | |
| přednáška kurátora leteckých sbírek Národního technického muzea Michala Plavce o Ludvíku Očenáškovi ve Staré hospodě | |
| Aktuality: | aktuální informace o akci budou zveřejněné na našich facebookových stránkách v https://www.facebook.com/zpcas |
Ludvík Očenášek se narodil v chudé hornické rodině 4. srpna roku 1872 v obci Kříše nedaleko Břas, přesto vystudoval střední průmyslovou školu v Praze a již roku 1898 si založil mechanickou dílnu, ve které zkonstruoval a vyrobil do té doby největší jednokřídlé letadlo Rakousko-Uherského mocnářství. Bohužel první let tohoto stroje skončil katastrofálně. Stroj havaroval a bez poškození zůstal pouze letecký motor, který byl následně věnován českému letci Čihákovi. Ludvík Očenášek byl velmi nadaný konstruktér a ve své dílně v Nuslích se zabýval vývojem motorů.
V průběhu první světové války se zapojil do odbojové činnosti. V roce 1915 například předal své plány raketového torpéda francouzské rozvědce. Jeho další odbojová činnost je spojená především s odposlechy telefonních linek nepřítele. Největšího úspěchu dosáhl na jaře roku 1918, kdy se mu podařilo „napíchnout“ tajnou vládní linku spojující Vídeň s Berlínem a bez povšimnutí ji odposlouchával do konce války. Získané informace pak předával odbojové organizaci Maffie, která usilovala pod vedením T. G. Masaryka o zřízení samostatného československého státu.
Na konci dvacátých let se proslavil především raketovými pokusy, ve kterých pokračoval i v následujících letech. Již 2. března roku 1930 z pláně u fotbalového hřiště SK Nusle vypustil osm raket a to do výšky přesahující 2000 m. V těchto raketových pokusech pokračoval poblíž řeky Sázavy na Benešovsku, kde za pomoci raket překonával několikakilometrové vzdálenosti mezi bývalými lomy. O jeho raketových úspěších psal i americký tisk, který ho pasoval do role raketového vizionáře.
Velmi zajímavých výsledků dosahoval i při vývoji konstrukce člunu s reaktivním pohonem. Testy člunu pak prováděl na řece Berounce, pravděpodobně k nelibosti místních rekreantů či rybářů. V závěru života pak prováděl sérií pokusů padákových systémů.
V průběhu druhé světové války se snažil žít v anonymitě, protože byl znám jako raketový konstruktér a nechtěl se zapojit do zbrojních programů Hitlerovského Německa. Přesto v ústraní vyvinul a vyzkoušel protitankovou střelu, jejíž plány se pokusil doručit do Londýna, bohužel se ale cestou ztratily. Zapojil se i do bojů o Prahu, kde byl těžce zraněn.
Poválečná politická situace ho nikterak nepotěšila. Muž stálých morálních hodnot, člen Sokola a prvorepublikový odbojář odmítl spolupráci s komunistickým režimem a 10. srpna 1949 umírá v obci Dražeň.
Autor článku: Josef Jíra
Aktualizace: 26. 7. 2018
